Jak zlepšit bezpečnost provozu firemních aut a tím i ekonomiku?

Bezpečnou jízdou lze při běžném provozu jednoho běžného firemního auta nejen snížit počet nehod, ale i ušetřit až 50.000 Kč ročně. Jak na to?

Opravdu jezdíme bezpečně?

Nepochybujeme, že každý řidič o sobě prohlásí, že jezdí bezpečně. I my to děláme a věříme tomu. Fakta však říkají něco jiného. V uplynulém roce šetřila Policie ČR každé necelé 3 minuty nehodu, každých 21 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a každé 2,2 hodiny těžce. V průměru každých 7,8 hodiny zemřel při nehodě člověk. Každou hodinu pak byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milion korun. Všichni jejich účastníci přece jezdí bezpečně, a přesto tolik nehod a škod na zdraví i majetku?

Statistika nehod neeviduje, zda se jedná o řidiče soukromé, nebo firemní, nebo o řidiče firemního auta na soukromé cestě, ale odhady expertů říkají, že firemní (služební) řidiči mají na nehodovosti minimálně poloviční podíl. V každé firmě by se tedy měl management zodpovědně věnovat prevenci dopravních nehod, neboť kromě zachování zdraví svých zaměstnanců se tato péče vyplatí i finančně.

Podíváme-li se na statistiky dopravních nehod podrobněji, pak zjistíme, že více než 90% nehod je způsobeno lidským faktorem, přičemž policejní statistiky uvádějí, že 65% z toho je díky „nesprávnému způsobu jízdy“ – a pod tím se skrývá mnoho různých příčin. A přesto můžete ve firmách snížit riziko dopravních nehod až o 80%. 

Zavinění a vyhnutelnost nehod

Základní rozdělení dopravních nehod na tzv. zaviněné a nezaviněné doplníme ještě o jedno rozdělení, a sice vyhnutelné a nevyhnutelné. Toto druhé rozdělení se týká především nehod nezaviněných a rozdíl je následující:

Zavinění nehody Vyhnutelnost nehody Co se stalo?
Zaviněná  Vyhnutelná

Pokud nehodu řidič zavinil, mohl se jí vyhnout tím, že by ji nezpůsobil. Vinu nese jednoznačně řidič, který nehodu zavinil, se všemi důsledky.

Nezaviněná Nevyhnutelná  Řidič nehodu nezavinil, ale ani při vynaložení veškerého úsilí a úsudku jí nemohl zabránit a stal se jejím účastníkem a de facto obětí.

Nezaviněná

Vyhnutelná  Řidič rizikovou situaci nezavinil, mohl se stát účastníkem nehody, ale díky zvládnutým zásadám bezpečné jízdy se účastníkem nestal– vyhnul se jí.

 

Bezpečná, defenzivní jízda

Strategie bezpečné jízdy se tedy dá zformulovat do dvou bodů:

  1. Jezdit tak, aby se minimalizovalo riziko zavinění nehody.
  2. Jezdit tak, aby se co nejvýše zvýšila pravděpodobnost vyhnutelnosti nehody u nastalé nezaviněné rizikové situace.

Tato pravidla v sobě shrnuje tzv. defenzivní jízda (podle anglického defense – obrana, ochrana). Jedná se tedy o jízdu, která má posádku „ochránit“ přede nebezpečím hrozícím od ostatních účastníků silničního provozu. Pojem defenzivní jízda pak úzce souvisí s pojmem „bezpečná jízda“ a je jeho součástí.

Zásady defenzivní jízdy jsou poměrně jednoduché, její zvládnutí však vyžaduje praktickou zkušenost v řádu několika let, a také nezbytné osobnostní předpoklady. Hlavní tři principy defenzivní jízdy jsou:

  1. Stoprocentní dodržování dopravních předpisů
  2. Žádné – ani sebemenší – riskování
  3. Předvídavost, neustálé sledování provozu kolem sebe s cílem odhalit možnou chybu některého z blízkých účastníků provozu

Co přinese firmě bezpečná jízda

Strategie bezpečné jízdy má pro firmu a její řidiče velké přínosy. Kromě snížení rizika újmy na zdraví se samozřejmě jedná i o finanční efekt, ať už v podobě úspory na povinném ručení, na spoluúčastech či na prostojích zaměstnanců. Podstatným je i fakt, že respektování zásad bezpečné jízdy vede i k menšímu opotřebení firemních aut, tím tedy k menším nákladům na opravu a údržbu, vyšším prodejním cenám ojetiny, a k nižší spotřebě.

Podívejme se na dvě srovnatelné firmy, z nichž každá provozuje 10 vozů nižší střední třídy (například v ČR typická Škoda Octavia), a to po dobu 3 let a nájezdu každého vozu 100.000 km:

Nákladová položka Firma A – defenzivní jízda Firma B – běžná jízda
Vícenáklady na servis nad rámec záruky a běžné údržby 115 000 450 000
Náklady na palivo 1 700 000 2 200 000

Spoluúčast při nehodách, malusy na pojistném

30 000 150 000

Prostoje při nehodách (3000 Kč / den)

15 000 87 000

Rozdíl prodejních cen ojetin

0 400 000
CELKEM 1 860 000 Kč 3 287 000 Kč

 

Za tři roky tedy systém defenzivní jízdy firmě u 10 aut ušetří 1,427 milionu Kč. To je v přepočtu 143 tisíc na jedno auto za tři roky a 48 tisíc na jedno auto a rok, tedy 4 tisíce měsíčně. Firma, která používá operativní leasing, tak tedy dostane „optický“ rozdíl v měsíční splátce ve výši 4000 Kč. A za ten se dá jezdit o třídu vyšším vozem!

Rozdíl mezi defenzivní a nedefenzivní (běžnou) jízdou tedy dosahuje rozdílu jedné třídy vozu. Pokud tedy bude firemní řidič jezdit s Fabií (jakožto nejčastějším vozem tohoto segmentu na českých silnicích) nedefenzivně, a řidič o třídu větší Octavie bude jezdit defenzivně, celkové náklady na provoz jejich aut budou skoro stejné.

Tuto zkušenost potvrzují i leasingové společnosti: jestliže menšími vozy jezdí spíše mladší zaměstnanci, obchodní zástupci a další podobné profese, pak jezdí podstatně méně defenzivně než řidiči větších vozů, zpravidla na manažerských pozicích.

Policejní statistiky říkají, že 65% nehod je způsobeno „nesprávným způsobem jízdy“. Ale co si pod tím představit konkrétně? V kterých situacích vznikají nejčastěji vyhnutelné nehody a jak se jim vyhnout? Investovat do nácviku defenzivní jízdy se tedy rozhodně vyplatí, ať už vlastními silami, nebo za pomoci specializovaných firem.

Klíčové pro bezpečnou jízdu - Pozornost a vzdálenost

Na prvním místě důvodů vyhnutelných (zaviněných) nehod je to, že řidič nedává dostatečně pozor. Tím není myšleno, že nedostatečně předvídá a monitoruje okolí dle pravidel defenzivní jízdy, ale to, že nevěnuje potřebnou elementární pozornost řízení vlastního vozidla. Sem patří nejen telefonování (i s hand free sadou je nebezpečné), ale i jídlo, pití, kouření či například čtení novin v kolonách. Při takové nehodě se nikomu nic nestane, ale je to zbytečná lapálie, stojí to čas, papírování a dohadování se servisem, autopůjčovnou, pojišťovnou a dalšími dotčenými subjekty.

K dalším nejčastějším důvodům vzniku vyhnutelných nehod patří nedodržení bezpečné vzdálenosti, což je nešvar na českých silnicích velmi rozšířený. V městské koloně končí taková kolize zpravidla bez následků, ale situace, kdy na dálnici předjíždíte rychlostí 130 km/ h a dva metry za Vaším zadním nárazníkem na Vás dotírá dodávka s celkovou hmotností přes 3 tuny, patří k těm vůbec nejnebezpečnějším. Dobrou zprávou je, že zejména pro vyhnutí se kolize v kolonách už existují elektroničtí pomocníci, ale spoléhat jen na ně je také nebezpečné – stačí pak přesednout do jiného auta a problém je na světě.

Když už jsme hovořili o bezpečné vzdálenosti, pojďme si opět zdokumentovat několika konkrétními údaji. Vycházíme z rčení, že jezdit rychle umí kde kdo, ale včas zastavit už ne. Pro dodržení bezpečné vzdálenosti by mělo být použito pravidlo dvou vteřin – tedy aby mezi vaším a před Vámi jedoucím vozidlem byl odstup dvou sekund. Zjistíte to tak, že registrujete pohyb před vámi jedoucího vozu kolem nějakého pevného předmětu (stromu, značky, billboardu,…) a pokud to místo vy minete dříve než za dvě sekundy, zvětšete vzdálenost.

A kolik vzdálenosti potřebujeme na zastavení? Překvapivě hodně – vždyť jen za jedinou vteřinu ujede vůz při rychlosti 90 km/h celých 25 metrů a k zastavení na suchém asfaltu (a s dobrými pneumatikami a brzdami) potřebuje včetně dobré reakční doby řidiče 71 metrů, v reálu tedy kolem 80 metrů. Na mokré vozovce pak skoro 100 metrů a na sněhu více než 250 metrů.

Snížením maximální povolené rychlosti v obci z 60 km/h na 50 km/h pak došlo na suché silnici ke zkrácení brzdné dráhy z 37 na 28 metrů, tedy téměř o délku dvou běžných aut. Pozitivní dopady na bezpečnost (zejména chodců) jsou nezpochybnitelné.

Další tipy pro bezpečnou jízdu

Pojďme se nyní podívat na několik situací a důvodů, kdy často vzniká riziko, kterému se dá vyhnout. Některé tipy možná znějí příliš jednoznačně, ale zamyslete se i nad těmi -  do jaké míry je zodpovědně respektujete?

  1. Mít v pořádku oči - Dle odhadu odborníků až 30% řidičů nevidí tak dobře, jak je pro bezpečné řízení vozů potřebné. Navíc i zcela zdravé oči podléhají zrakovým klamům, ať už z důvodu únavy nebo světelných a povětrnostních podmínek. 
  2. Správný posaz - To, jak v autě sedíme, významně ovlivňuje nejen, co vidíme, ale i jak rychle a jak efektivně budeme reagovat na vzniklé situace. Ležérní posez navíc škodí naší páteři a je při nehodě nebezpečný. Sklon opěradla vůči sedáku by měl být do 100 stupňů, vzdálenost sedadla od pedálů taková, aby při plně sešlápnuté brzdě byla pravá noha ještě mírně pokrčená, vzdálenost stropu od hlavy min. 7 cm, vzdálenost opěrky hlavy od temene do 5 cm, volant držený stále oběma rukama v poloze „třičtvrtě na tři“. Pokud je držen jinak, může aktivace airbagu velmi závažně přitížit následkům nehody.
  3. Nejezdit na „autopilota“ - Jedeme tu trasu každý den již osmý rok a vůbec nevnímáme co se kolem děje. Zítra však může být něco jinak – např. změna přednosti, omezená rychlost, uzavřená nebo nově zprovozněná vedlejší komunikace apod. Ať chceme nebo ne, defenzivní jízda vyžaduje pozornost i tam, kde „všechno dávno známe“.
  4. Bezpečná rychlost v obci - Skoro vždy je vhodné jet pomaleji, než situace nabízí. Střet s chodcem v rychlosti 50 km/h znamená pravděpodobnost jeho přežití v 80% případů, v 55 km/h již jen v 50% případů, a při 60 km/h přežije pouze 10% chodců!
  5. Bezpečná rychlost na dálnici - Je holý nesmysl jezdit po dálnici rychleji než je povolená rychlost. Úspora času je minimální, stejně nelze vyšší rychlost udržet po delší dobu, významně se zvýší spotřeba i únava řidiče. Reálný rozdíl v čase na 100 km běžného úseku české dálnice mezi 130 a 160 km rychlostí je necelých 7 minut. Navíc chytnou-li Vás dvakrát do roka, máte 6 bodů, až 10 000 Kč pokuty a až 6 měsíců zákaz řízení. A chytnou-li Vás se 181 a více km / h, jste bez řidičáku až rok.
  6. Telefonování za jízdy - Také se vám zdá, že řidiči, které na silnici vidíte telefonovat, ať už s hands free nebo bez, mají nepřítomný výraz? Buďte si jisti, že když telefonujete, máte ho i vy. Dle výzkumu univerzity z Utahu se telefonování i s hands free sadou podobá řízení v opilosti, neboť lidský mozek není schopen pojmout všechny vjemy z rozhovoru i z provozu, a často upozadí právě ty z provozu. Telefonující řidič je o 10% pomalejší při brzdění, přestává sledovat dění ve zpětných zrcátcích, a nedodržuje bezpečnou vzdálenost. Riziko nehody telefonujícího řidiče je podle výzkumu 5x vyšší než u řidiče soustředěného. Toto srovnání je obdobné s řidičem s 0,8 promile alkoholu v krvi – tedy cca tří dvanáctek…
  7. Dodržování bezpečné vzdálenosti - O principu dvou sekund již byla zmínka výše, zde je toto pravidlo zmíněno opakovaně, protože je pro bezpečnou jízdu jedním z nejdůležitějších.
  8. Předvídání, rozhodování a reakce - Schopnost dobře vyhodnocovat dění v provozu a díky tomu předvídat vývoj situace je dovednost, která odděluje dobré řidiče od průměrných. Je to základní princip defenzivní jízdy, tzv. „vidění dopředu“, které umožní vyhnout se rizikové situaci, ještě než nastane. Tato dovednost je získatelná zejména zkušeností, ale předpokládá i osobnostní vyzrálost řidiče v dalších oblastech jeho života, dobrý psychický stav a absenci silného stresu.
  9. Železniční přejezdy - V poslední době se zvyšuje počet nehod na železničních přejezdech, což jednoznačně dokumentuje chyby řidičů aut. Pokud by respektovali pravidla silničního provozu, je nehoda v kolejišti prakticky zcela vyloučena. Jsme si jisti, že nikdo z těch, kdo nehodu v kolejišti měli, ji neplánoval. Možná jen nevěděl, že je třeba po průjezdu vlaku počkat na zhasnutí světla, protože může jet ještě jeden vlak v protisměru.
  10. Bezpečnostní pásy na zadních sedadlech - Podle údajů organizace BESIP nepoužívá pásy 10% řidičů na předních a skoro 50% řidičů na zadních sedadlech. Řidič (nejen) firemního vozu by neměl nikdy vyjet bez bezpečnostního pásu, a pokud někoho veze vzadu, musí trvat na jejich použití. Zní to banálně? Pro 50% řidičů ano, ale co ta druhá půlka? Statistika říká, že ze všech obětí nehod, které zahynuly na zadních sedadlech, jich 70% nepoužilo bezpečnostní pás. V tomto ohledu více riskují muži než ženy.
  11. Technický stav vozu - Opravdu si firemní řidiči před každým použitím vozu kontrolují, zda jsou v pořádku nejdůležitější prvky? Zda svítí světla či nejsou prázdné pneumatiky lze zkontrolovat za 1 minutu. Zejména v zimním období je velmi důležitý stav stěračů a dostatek kapaliny v ostřikovačích. Správně huštění pneumatik je třeba kontrolovat alespoň každé 2000 km nebo jednou za měsíc (o pneumatikách více ZDE). A nikdy si nenechávejte doplnit olej u čerpací stanice, byl-li jeho objem změřen v teplém motoru (pak je oleje doplněno příliš a hrozí riziko vážné poruchy).
  12. Kruhové objezdy - Bude jich stále přibývat, neboť jsou cca 10x bezpečnější než tradiční křižovatky. Bliká se pouze při výjezdu a změně pruhu, při vjezdu je znamení zakázané. K pravidlům defenzivní jízdy platí i to, že řidič raději pustí k vjezdu do kruhového objezdu vozidlo, které se blíží příliš vysokou rychlostí, nebo vytuší zvýšenou pravděpodobnost, že se řidič tohoto vozidla pokusí využít práva silnějšího (větší dodávka, nákladní auto).
  13. Křižovatky - I ta nejjednodušší křižovatka v podobě písmene T má 9 kolizních bodů – tedy míst, kde může přirozeně vzniknout dopravní nehoda. Nejezdit na oranžovou je tedy prvním z důležitých pravidel, a to ani na známých křižovatkách. Pokud si není řidič jist předností, je lepší zastavit a nechat se místními „vytroubit“, než způsobit nehodu. 
  14. Předjíždění - Patří k nejvíce nebezpečným situacím při jízdě, zejména díky nepřesnému odhadu rychlosti a vzdálenosti protijedoucích vozidel. Součástí defenzivních pravidel je omezit předjíždění na přehledné úseky, agresivním řidičům za vozem umožnit předjetí klidně i zastavením, nepředjíždět (na dálnici) zleva a respektovat dopravní značky zákazu předjíždění. Jinak je to za 6 bodů, 10 000 Kč a rok bez řidičáku.
  15. Nájezd na dálnici - Při tomto manévru je nejdůležitější zařazení z připojovacího pruhu do průběžného při stejných, nebo co možná nejvíce podobných rychlostech. Zmatkování a pokus o nájezd z minimální rychlosti je velmi nebezpečný. Využijte celé délky připojovacího pruhu až do jeho konce pro co největší zrychlení a plynulé zařazení do průběžného pruhu. Pokud nemáte dostatečnou rychlost, nebo prostor pro zařazení, je lepší pokračovat v jízdě a zrychlování odstavným pruhem, než zavinit dopravní nehodu. Stejný způsob je z hlediska bezpečnosti vhodné uplatnit i tam, kde je krátký připojovací pruh, nebo zcela chybí.
  16. Vhodné pneumatiky - To černé podceňované, co stojí docela dost peněz, je jednou z nejpodstatnějších částí vozu pro celkovou bezpečnost. O problematice pneumatik více ZDE, na tomto místě uvedeme, že je nutné jezdit na zimních v zimě a letních v létě a nedojíždět zimní pneumatiky za jarních a letních teplot – je to nebezpečné.
  17. Pravidlo ZIP - Je dalším z pravidel, které Češi zatím moc používat neumějí. Důležité je, aby k najetí z připojovacího pruhu došlo až na jeho konci, jen tak ZIP pravidlo zvýší plynulost provozu, k čemuž je určeno. Pokud se setkáte s řidičem, který pravidlo používat neumí, nevynucujte si zařazení do pruhu a raději vyčkejte na řidiče dalšího.

Pravidel pro bezpečnou jízdu se dá popsat ještě daleko více. Tento text měl ambici seznámit čtenáře s podstatou defenzivní jízdy, poukázat na nejpodstatnější situace, u nichž se dá nehodě s dostatečnou předvídavostí vyhnout, a nabídnout několik tipů jak se v těchto situacích zachovat.

Pasivní a aktivní bezpečnost vozu

K tomu, aby pokud možno všechny jízdy (nejen) firemních řidičů skončily bezpečným návratem, je také nutné, aby jezdili v bezpečném vozidle. Ve firemních parcích jsou vozidla stará v průměru 5 let, tedy ve většině případů i s dobrou bezpečnostní výbavou. Ostatní vozový park v ČR je však přestárlý (kolem 13 let) a tyto staré vozy jsou samozřejmě mnohem méně bezpečné jak z hlediska, pasivní, tak aktivní bezpečnosti. Co to znamená?

  • Pasivní bezpečnost znamená, že když už se nehoda stane, jsou její následky co nejmenší. Patří sem zejména robustnost vozu, airbagy, předpínače bezpečnostních pásů a další.
  • Aktivní bezpečnostní prvky se snaží pomoci nehodě předejít. Řadíme sem účinné brzdy umožňující bezpečné zpomalení nebo zastavení vozidla, dobrý výhled z vozidla, dobré pneumatiky, přesné a spolehlivé řízení, kvalitní tlumiče zajišťující dostatečný kontakt pneumatik s vozovkou a také osvětlení vozidla. Dále sem patří elektronické systémy jako již dobře známé ABS a ESP či některé objevující se až v poslední době (adaptivní tempomat, hlídání mrtvého úhlu,…).

Co může pro bezpečnost udělat firma?

Cesta k vyšší bezpečnosti provozu firemních aut vede přes následující kroky.

  1. Chtít vyšší bezpečnosti dosáhnout.
  2. Provést analýzu současného stavu nehodovosti a nákladovosti jednotlivých řidičů.
  3. Vyškolit řidiče v principech bezpečné jízdy.
  4. Nastavit systém sledování nehodovosti a nákladovosti jednotlivých řidičů.
  5. Při pořizování vozů do firmy nepodceňovat vybavení vozů prvky aktivní a pasivní bezpečnosti.

Chcete poradit s tímto tématem?

Výběr z tipů

Firemní mobilita nejsou jen auta - kupujeme letenky

  1. Možnosti nákupu letelek
  2. Na co si dát pozor
  3. Jak se vyznat v cenové džungli
  4. Kdy spolupracovat se specialisty
Číst více

Které novinky se vyplatí mít ve firemních vozech?

  1. Na co si dát při konfiguraci vozů pozor?
  2. Které prvky výbavy opravdu využijete?
  3. Které jsou spíše zbytečné?
Číst více

Alternativní pohony - cesta k nižším nákladům

  • Proč uvažovat o jejich využití ve firmě?
  • Co vám přinese CNG pohon?
  • Jaké jsou výhody hybridních aut?
  • A co elektromobily, mají už smysl?
Číst více