Efektivní údržba a servis firemních aut

Náklady na servis a údržbu vozů tvoří nezanedbatelnou položku celkových nákladů v rámci jejich provozování ve firemních autoparcích. Další text bude zaměřen na podrobné informace o problematice servisu a údržby vozů a upozornění na některá úskalí a nebezpečí pro firemní finance.

 

Na úvod proto shrňme některá klíčová podtémata servisní problematiky z hlediska provozování firemních aut se zřetelem na celkové náklady, ale i bezproblémového a bezpečného provozu vozu:
  • V procentuálním vyjádření je podíl servisních nákladů na celkových nákladech téměř shodný v různých třídách vozů – platí tedy, že čím větší a luxusnější vůz, tím jsou servisní náklady vyšší.
  • V rámci jednotlivých segmentů (tříd, kategorií) vozů to však již nutně platit nemusí, dokonce se často stává, že levnější vůz téhož segmentu je dražší na servisních nákladech. 
  • Do servisních nákladů je třeba započítat nejen všechny položky předepsané výrobcem, ale i položky, které jsou s provozem a postupným opotřebováním vozu spojeny a nelze se jim vyhnout, třebaže nejsou výrobcem předepsány. Je tedy třeba si dát při plánování nákladů pozor na nezohledněné, avšak nevyhnutelné náklady spojené s údržbou vozu (např. výměna brzdových destiček, kotoučů apod.).
  • S tím souvisí i vyhodnocování výhodnosti tzv. servisních smluv – zde je třeba vždy zhodnotit, zda jsou opravdu zahrnuty všechny položky a výsledná cena servisní nabídky nebude překročena.
  • Jak u všech položek spojených s provozováním firemních vozů, i na servisních nákladech lze ušetřit, aniž by byla snížena či omezena jejich kvalita a rozsah; dosažení úspor je však možné jen s dobrou znalostí problematiky, v opačném případě hrozí riziko poškození vozu, ztráty záruky či dokonce nehody.

Náklady na servis v jednotlivých třídách vozů

Podíl servisních nákladů na celkových nákladech na vlastnictví tzv. TCO (total cost of ownership) se příliš neliší u jednotlivých tříd vozů a pohybuje se mezi 8 – 11% celkových nákladů, samozřejmě i v závislosti na celkovém nájezdu a době užívání vozu. 

V segmentu C (typický reprezentant – Škoda Octavia, VW Golf, Ford Focus), jedním ze dvou nejvýznamnějších segmentů firemních aut, je to velmi dobře vidět: zatímco u kratší doby používání a relativně nižšího nájezdu (tedy 3 roky, 90.000 km) představují servisní náklady 8% celkových nákladů a měsíčně se v nákladech v průměru za celý segment podílejí částkou 1500 Kč (bez DPH), při delší době užívání a vyšším nájezdu (4 roky, 160.000 km) už činí podíl servisních nákladů 11% a jejich průměrná měsíční výše 1800 Kč. I zde je tedy vidět, že se opravdu nevyplatí provozovat vozy dlouho, respektive provozovat vozy s vysokým nájezdem (velký propad zůstatkové hodnoty, dražší náklady na údržbu a servis). Často se v českých vozových parcích objevují vozy starší 5 let a s nájezdem přesahujícím 150 tisíc km – a zde se vytvářejí zbytečné náklady.

Rozdíly v nákladech na servis a údržbu se tedy liší jak dle tříd vozů, tak dle intenzity jejich užívání (a samozřejmě i mezi jednotlivými značkami, jak bude uvedeno dále). Obecně však často platí, že čím je vůz levnější, tím je podíl servisních nákladů vyšší, a naopak. Rozhodně neplatí, že trojnásobně drahý vůz má i trojnásobně drahý servis – viz následující tabulka (průměrné hodnoty pro segmenty, doba užívání 3 roky, celkový nájezd 90.000 km):

 

Segment vozu - typický vůz Cena bez DPH (Kč) – průměr za segment Podíl servisních nákladů na celkových nákladech Měsíční náklad na servis bez DPH (Kč) – průměr za segment
B - Škoda Fabia 240 000 10% 1 343
C - Škoda Octavia 350 000 9% 1 483
D - VW Passat 565 000 8% 1 756
E - Audi 6 1 000 000 8% 2 847

 

Servisní náklady tedy nejsou zanedbatelnou položkou v rámci celkových nákladů, a jejich snížením o 10% lze dosáhnout celkové úspory o 1%. V případě redukce servisních nákladů o 40%, nebo dokonce o 50% (a to je možné) se pak celkové náklady sníží o přibližně 5%, a taková redukce už je znatelná u každého auta.

Výše uvedené údaje jsou platné za předpokladu, že se s vozem jezdí korektně, dle pravidel defenzivní jízdy, jsou dodržovány rychlostní limity a vůz je používán se zřetelem k povětrnostním podmínkám a stavu silnic. Nelze totiž opomenout celkový rozsah servisních nákladů. Samozřejmostí je zahrnutí povinných úkonů předepsaných výrobcem, výměna provozních kapalin, kontroly apod. Nadto je však třeba započíst i další náklady, nezbytně nutné k provozu vozu – jako je například výměna lišt stěračů apod. Pozornost si zaslouží rovněž brzdové systémy, neboť podstatná část firemních řidičů je nadána velkým talentem k jejich rychlé likvidaci. Celkové servisní náklady jsou tedy dány jako součet nákladů na:

  • a) povinnou údržbu předepsanou výrobcem,
  • b) údržbu vyžádanou běžným provozem vozu,
  • c) opravy a údržbu vyžádané necitlivým užíváním vozu.

Údaje ve výše uvedené tabulce shrnují náklady zmíněné pod body a) a b). Náklady pod c) mohou celkové náklady na servis zvýšit v zásadě neomezeně, nicméně zvýšení o 50% (což je například jedna sada brzdových destiček ročně navíc) zvýší celkové náklady na užívání vozu o 5% - a to je v každém firemním autoparku viditelné a podstatné.

Souvisí cena servisu s cenou vozu?

Tak jako se liší ceny vozů různých značek v rámci jedné třídy (segmentu) a jejich zůstatkové hodnoty (ceny ojetých vozů), tak se liší i ceny za servisní práce a celkovou údržbu vozu. Bylo by velkým zjednodušením zmínit, že čím levnější vůz, tím je dražší servis a údržba (protože jeho výrobce chce někde vydělat). Toto zjednodušující zdůvodnění často zaznívá a někteří mu zcela věří. Na tomto místě je třeba zmínit, že není zcela pravdivé, ale stejně tak je nelze zcela odmítnout.

Porovnáme-li v segmentu C ceny vozů (po slevách, bez DPH), jejich celkové náklady a měsíční náklady na údržbu, uvidíme zajímavé výsledky (opět pro dobu používání 3 roky a nájezd 90.000 km):

 

  Značka 1 Značka 2 Značka 3 Značka 4 Značka 5 Značka 6 Značka 7
Celková cena bez DPH po slevě (tis. Kč) 362 383 393 332 353 300 328
Celkové náklady - TCO (tis. Kč) 503 533 551 522 520 480 505
Celkové náklady na servis a údržbu (a+b) (tis. Kč) 41 48 44 46 46 46 46
Podíl nákladů na servis na TCO 8,2% 9,0% 8,0% 8,8% 8,8% 9,6% 9,1%
Podíl nákladů na servis vůči ceně vozu 11,3% 12,5% 11,2% 13,9% 13,0% 15,3% 14,0%

 

Ze srovnání v rámci segmentu C lze tedy vyvodit několik významných závěrů:

  • cena vozu neříká nic o jeho výhodnosti či nevýhodnosti – je jen jednou z několika informací,
  • ceny za servis a údržbu se liší až o 17% mezi nejnižší a nejvyšší, nelze tedy říci, že všechny vozy mají stejně nákladný servis a údržbu,
  • z hlediska celkových nákladů nejvýhodnější vůz (6) má dražší servis než druhý nejvýhodnější vůz (1),
  • třetí nejdražší vůz (značka 1) má nejlevnější servis, naopak druhý nejlevnější vůz (značka 7) má druhý nejdražší servis,
  • značky 4,5 a 6 mají stejně drahý servis, ale jejich ceny se liší o 17% - značka 6 má tedy stejně drahý servis jako auto, které je o 17% dražší,
  • zatímco u nejvýhodnějšího vozu (značka 1) představuje podíl servisních nákladů 11,3% z ceny vozu, u srovnatelně výhodného vozu z hlediska TCO (7) je tento podíl 14%.

Je tedy vidět, že cena servisních nákladů je podstatná, ale stejně jako samotná cena vozu, ba dokonce ani v kombinaci s ní, není samostatně rozhodující pro správnou volbu z hlediska celkových nákladů.

Co vše náklady na servis a údržbu zahrnují?

Již výše bylo zmíněno, že je třeba zahrnout do nákladů na servis a údržbu všechny položky, které jsou předepsány výrobcem, a přidat ty, které jsou nezbytné pro bezproblémový a bezpečný provoz vozu. Patří sem zejména výměna těch částí vozu, které podléhají při přiměřeném používání vozu běžnému opotřebení (a jejich výměna není zahrnuta do intervalových prohlídek), jako jsou například brzdové destičky či už zmíněné lišty stěračů. Za zmínku stojí i čištění klimatizace, a rovněž tak je vhodné počítat s jistým paušálem vyhrazeným na drobné opravy a údržbu v podobě žárovek, opravy drobných oděrek nebo čištění interiéru.

V tomto článku nebude věnována pozornost pneumatikám, náklady na ně nejsou tedy ani zahrnuty v žádných údajích ani komentářích. Jen pro doplnění uvedeme, že náklady na pneumatiky se podílejí na celkových nákladech cca 6%, tentokrát opět bez rozdílu segmentu vozu. Tyto náklady tedy dosahují cca 60% nákladů na servis a údržbu a na tomto místě je vhodné podotknout, že pneumatiky jsou jednou z nejdůležitějších součástí vozu z hlediska bezpečnosti. Používáním kvalitních pneumatik se tedy celkové náklady nezvýší nijak zásadně, ale velmi zásadně se zvýší bezpečnost jízdy a sníží se náklady na spoluúčast z drobných nehod vzniklých nedobrzděním či smykem na kluzkém povrchu. Tematice pneumatik je věnován samostatný článek.

Servisní smlouvy – ano nebo ne?

Nejen v souvislosti se změnou pravidel na trhu se v ČR začíná rozšiřovat nabídka tzv. servisních smluv. Základním principem servisních smluv je příslib dodavatele udržovat vůz v provozuschopném stavu dle všech náležitostí, za pevnou cenu. Zákazník získá jistotu jasných měsíčních nákladů bez výkyvů ceny za intervalovou prohlídku bez ohledu na počet najetých kilometrů, dodavatel zase má zajištěného zákazníka na konkrétní období a má garanci, že na další prohlídky po dobu trvání smlouvy přijede opět k němu.

Až potud je vše v pořádku a produkt se jeví jako oboustranně zajímavý. Zcela běžně se však děje něco, co jeho smysluplnost narušuje a deformuje. Na jedné straně zákazník tlačí na cenu, aniž by si byl vědom konstrukce ceny servisní služby - nejviditelnější je počet hodin a hodinová sazba, o cenách provozních kapalin a ceně náhradních dílů nemá žádnou informaci a nezná pozadí obchodu v autoopravárenství, tudíž nemůže kvalifikovaně posoudit, co je dobrá či férová cena, co je cena nadsazená a co je naopak cena nebezpečná (tedy příliš nízká na to, aby byla realistická a tudíž nehrozilo její navyšování v průběhu spolupráce).

Dodavatel se zase snaží zákazníka získat a velmi často je schopen a ochoten jít s cenou opravdu velmi nízko s vědomím, že bude nutné zákazníka zinkasovat jinde a jinak – například tak, že do servisní smlouvy zahrne jen nejnutnější položky a vše ostatní zákazník zaplatí navíc a mimo kontrakt. Podobný mechanismus funguje u operativního leasingu – tam se už ale řada zákazníků poučila a již chápe, jak jsou ceny konstruovány a jsou již dokonce i schopni občas rozeznat ceny nebezpečné. 

Servisní smlouvy jsou na českém trhu realitou relativně krátce a tudíž běžný zákazník nemá srovnání a nemůže objektivně vyhodnotit, co je pro něj výhodné, a co už je pro něj spíše rizikové. Proto je vhodné v případě vyjednávání o servisních smlouvách, ať už se „značkovým“ servisem, nebo „neznačkovým“, se vždy ujistit, jaké položky jsou v službě zahrnuty a jaké nikoliv, a rovněž tak je doporučeno uvést do smlouvy intervalové proběhy mezi jednotlivými – výrobcem nepředepsanými – úkony jako je například výměna brzdových destiček. 

Servisní smlouva je tedy dobrá věc, pakliže je dobře nastavena a dobře vyjednána. Zákazník může v dnešní době věřit tomu, že pro dodavatele servisních prací je velmi zajímavé už jen samotné získání zákazníka pod smlouvu a jeho nabídka bude opravdu přiměřená, bez nadsazené marže.

Lze tedy při servisování aut ušetřit?

Rozhodně ano, pakliže je respektováno několik zásad či pravidel. Pak lze nejen ušetřit oproti „běžnému“ stavu, ale dokonce se i vyhnout zbytečným servisním vícenákladům. 

Výše vícenákladů může být takřka neomezená, stěží lze tedy vyčíslit, o kolik lze tady ušetřit. Sjednáním dobré servisní smlouvy s vhodným dodavatelem a dodržováním správného způsobu a techniky jízdy a šetrným zacházením s automobilem lze snížit servisní náklady až o 50%. Kolik to je v peněžním vyjádření?

Příklad: Vezměme v potaz vozový park sestavený z 2 vozů segmentu E, 5 vozů segmentu D, 20 vozů segmentu C a 5 vozů segmentu B. V případě tohoto parku lze ročně ušetřit více než 300 tisíc Kč, aniž by došlo k jakémukoliv omezení. U vozového parku složeného například ze 100 vozů segmentu C je pak roční úspora téměř 1 milion Kč.

A jaká jsou tedy tato pravidla?

  1. Vybrat si správný vůz dle výše celkových nákladů, v nichž jsou servisní náklady zohledněny spolu se všemi dalšími náklady. Neplatí, že servisní náklady jsou úměrné ceně vozu, často je tomu i naopak.
  2. Vozy provozovat maximálně 4 roky, nebo do 150.000 km (neplatí absolutně, ale pro většinu vozů ano), a je-li to možné, zvážit prodloužení záruky, které už dnes většina výrobců nabízí, a nepojímat ji jako náklad, ale jako pojištění proti nepředpokládané nákladné poruše.
  3. Dnes je již také možné vybírat z nabídky vozů se zárukou delší než je zákonná povinnost; v tomto případě však je třeba vyhodnotit, zda daný vůz z hlediska TCO vyhovuje (např. proto, že delší záruka je někdy vyvážena vyššími servisními náklady). Je třeba dát pozor i na soulad podmínek dodavatele se zákonem.
  4. Vybrat si vhodného dodavatele servisních prací a uzavřít korektní a bezpečnou smlouvu s vymezením všech úkonů a jejich správným načasováním.
  5. Dbát na omezení zbytných a zbytečných servisních zásahů a oprav, které jsou způsobeny nesprávnou technikou jízdy či zneužíváním firemního vozu a s řidičem uzavřít dohodu o úhradě takových vícenákladů.
  6. Alespoň částečně se seznámit s tím, jak to chodí v autoopravárenské branži a co je pro její provozovatele důležité a na čem vlastně vydělávají.
  7. Zahrnout do nákladů na servis a údržbu všechny relevantní položky, aby byl rozpočet úplný a nevstupovaly do něj nepředvídané položky, byť relativně v malé výši – jen pak lze vozový park efektivně řídit.

Bezpochyby by se našlo ještě více doporučení, ale pokud se budou důsledně aplikovat tato, pak je vše důležité pokryto. 

Závěrem

Servisování a údržba firemních vozů je poměrně specifická činnost, která je však nezbytná a podílí se na celkových nákladech cca deseti procenty. Ekonomická rizika spočívají zejména v podcenění vývoje budoucích nákladů při provozování starších vozů. Kvalitní a pravidelný servis je nutný nejen z důvodu technického, ale i bezpečnostního, a nevyplatí se jej podceňovat. I zde platí, že příliš levná služba s sebou nese nějaká „ale“, nejčastěji v podobě neplánovaných nákladů. Není nutné se pouštět do odhalování zákulisí autoopravárenských služeb, postačí, pokud budete své vozy vybírat podle celkových nákladů, který v sobě již veškeré servisní položky zahrnují.

Chcete poradit s tímto tématem?

Výběr z tipů

Firemní mobilita nejsou jen auta - kupujeme letenky

  1. Možnosti nákupu letelek
  2. Na co si dát pozor
  3. Jak se vyznat v cenové džungli
  4. Kdy spolupracovat se specialisty
Číst více

Které novinky se vyplatí mít ve firemních vozech?

  1. Na co si dát při konfiguraci vozů pozor?
  2. Které prvky výbavy opravdu využijete?
  3. Které jsou spíše zbytečné?
Číst více

Alternativní pohony - cesta k nižším nákladům

  • Proč uvažovat o jejich využití ve firmě?
  • Co vám přinese CNG pohon?
  • Jaké jsou výhody hybridních aut?
  • A co elektromobily, mají už smysl?
Číst více